Zděné komíny

Základní úlohou komínu je odvádění spaliny a kouře z kamen nebo z krbu do exteriéru. Komín funguje velice jednoduchým způsobem. Teplý kouř stoupá směrem nahoru, odchází z místnosti a na jeho místo proniká čerstvý vzduch. Studený kouř už nahoru komínem neproniká. Tah komínu je schopnost podtlakem odsávat kouř. Je ovlivněna výškou, průřezem komínu a dalšími vnějšími okolnostmi.

Stavba, konstrukce a provoz komínu se řídí normami. Komín má mít náležití technické vybavení a předepsané složení z materiálů s určitými vlastnostmi. O schválení komínu rozhoduje oprávněná osoba – revizní technik komínů – kominík, v případě nejasnosti Společenství kominíků ČR.

O komín je třeba se zajímat už ve stádiu projektu. Při samotné výstavbě tak lze předejít narychlo řešeným problémům s nepříjemnými následky. Po konzultaci a schválení projektu komínu a plánovaného spotřebiče se komín postaví.po postavení spotřebiče kominík převezme od stavitele kámen napojený na komín a samotný spotřebič. Pokud nejde o standardní spotřebič, stavitel vydá návod a potvrzení o použitým materiálech, provede se zkouška a kominík vydá potvrzení o kontrole palivové cesty- revizní zprávu. Komíny a spotřebiče na tuhá paliva se kontrolují jednou za čtyři měsíce.

Rozlišujeme 1 – složkové, 2 - složkové a 3 – složkové typy komínu. Jednosložkový komín tvořený pláštěm (nosnou konstrukcí) a průduchem se v současnosti příliš nevyužívá z důvodu indispozice vhodným materiálů. Využívaný je 2 –složkový komín tvořený navíc vložkou odolnou proti spalinám a také 3 – složkový komín opatřený navíc kanálkem zadního větrání, tepelnou izolací a také dilatací od nosných částí.

Komín může být malým uměleckým dílem, které zkrášluje střechu domu, ale musí splňovat předpisy.